Páni doktoři, vy jste doktoři?! Mraveneček stůně dál..
Psali jste mi hodně otázky, jak jsem to zjistila. Jak dlouho to celé trvá a zda byly příznaky. Dnes vím, že kdybych já tyto informace měla, nebo zkušenost od někoho, bylo by vše možná rychlejší a snadnější. Tak možná někomu informace pomůžou, možná si na mě vzpomenete, možná rychleji zareagujete a možná se nenecháte odbýt. Je vážně asi pravda, že čím více se něčeho bojíte, tím více si to přivoláte. Vždy jsem měla obrovský respekt a strach z rakoviny a vážných nemocí.
Je mi čerstvě 32 let (přesně 3 dny) a prevence je doporučována od 45 let. Já chodila každý rok na sono. Jistota je jistota, že? Letos v srpnu taky tak a všechno bylo v naprostém pořádku. Teda vlastně zvláštní to bylo. Hrozně jsme se tomu s holkama z práce nasmály. No představte si, ležíte na lehátku, namazaná gelem jedno prso vyšetřené a v tom se v celé budově vypne proud. Rozrazí se dveře a sestřička povídá: ,,Doktore, jsou přesný na minutu. Proud půjde nejdřív za dvě hodiny." No takže utřít prsa a přijít zase za dvě hodiny. Vtip spočívá v tom, že mám skvělé kamarádky, které si za mne rády dělají srandu, že jsem ošklivá, jak noc (Ony se zase vtírají a jsou senilní, takový náš humor). Tentokrát přišly s tím, že doktor raději vypnul proud, než by koukal na můj obnažený hrudník. V závěru tedy celé vyšetření dopadlo na jedničku a bylo to přes drobné technické komplikace v pořádku. Ten den byl celkově o doktorech a času v čekárnách. Odpoledne jsem si ještě zašla na očkování proti neštovicím. No uznejte, mít neštovice v 32 letech, no díky nechci. Navíc mi to bylo téměř nařízeno lékaři.
Uplynuly tři týdny a já si po týdnu ferratování, spaní pod stanem v horách, našla bulku kousek pod podpažím (o velikosti hrášku). Rozhodně o nic nejde, když sono nedávno bylo v pohodě. Prostě asi tuková bulka nebo namožené z lezení. Za týden jsem šla na preventivku na gyndu, tak pro potvrzení jsem to ukázala doktorovi. Mojí domněnku mi potvrdil, je to z námahy z lezení, zřejmě uzlina. Pokud se za 3 týdny neztratí, zase pro jistotu na sono. Nechci vypadat přece jako nějaká hysterka a nepůjdu tam po tak krátké době rovnou, že! Moje kroky po uplynulých třech týdnech mířily k další lékařce. Z prostého důvodu, zkusím se zeptat na žádanku na sono, ať to zase nemusím platit. I zde proběhla konzultace a prohlídka s výsledkem, že jde o uzlinu, nebo to může být prý z holení. Objednala jsem se tedy na sono, termín za dva týdny. V mezi čase měla proběhnout druhá dávka očkování. Ta naštěstí neproběhla, neboť tato paní doktorka při ohmatání (v tu dobu už velikost pecky od švestky) úplně zbělala. Chtěla krevní testy a celé se jí to prostě nelíbilo. Byla jsem z toho trochu rozhozená, ale přikládala jsem to spíš vedlejším účinkům očkování, šlo přece o stejnou ruku. Vůbec mě nenapadla moje stávající diagnóza a to opravdu ani na chvilku. Když jsem se teda konečně dostala zase na sono, byla jsem akutně odeslána na biopsii do nemocnice. Nic příjemného ale vezmou vzorky a jedem dál. Výsledky byly za týden.
