Čaj, knížky, postel

Tento týden jsem měla kontrolu na Bulovce u paní doktorky Hromádkové neboli Dobrý den kozy ven. Vždycky jí moc ráda vidím, prsa mi pochválila, všechno se fajn hojí, občasné bolesti normální. Je to tři měsíce od operace. Přijde mi to jako mnohem větší doba. Už to vlastně bude rok, co mám po první operaci a hlavně rok, co jsme tady všichni společně.

Padala jsem únavou a pořád bych spala, byla jsem ve zvláštním stavu lehkého kómatu v provozu. Zpětně už vím, že to je předzvěst nemoci. Je to divné psát o chřipce jako o nemoci, když mám vlastně i jinou nemoc. No prostě z únavy a zimy se vyklubala chřipka. Horečky, rýma, svaly a tak. Musím přiznat, že ani takové běžné onemocnění není pro moje zhuntované tělo nic příjemného a zákeřně mě sejme tak, že se nestačím divit. To jsou pak ty dny, kdy si zase uvědomím, čím vším jsem si vlastně prošla a že to je vlastně pouze pár měsíců zpět. Nemůžu se pak divit, že klouby se hlásí tak, jako bych si měla každý jeden z nich připomenout jako před nějakou zkouškou z anatomie. Páteř mám při sebemenším pohybu v křeči, což je dost nepříjemný. Dokonce se bolestmi hlasí i vaječníky, které mají spát po dávkách Zoladexu, ale asi abych nezapomněla, že je zatím mám. Takže prostě příjemné křečovité chřipkové období. Venku nic moc, tak to k postelovým čajovým dýchánkům stejně láká. Po hodně dlouhé době a všem to říjnovém a listopadovém shonu nic nedělám a opravdu odpočívám. Řeknu vám, že je to fajn, se vyspat a nic nemuset. Za ty čtyři dny jsem zatím přečetla tři knížky. Je až podivuhodné, jak si někde možná podvědomě možná vůbec vybíráme knížky, které v tu chvíli máme číst. Stalo se vám to taky, že třeba něco řešíte a v knížce najednou stejná situace? Mě dost často. Tenhle výběr nebyl náhodný Deník raka 2, jak už jsem psala, byla jasná volba a těším se na Terezky další počin. Veselí od Radky Třeštíkové jsem dostala od Martinky a zhltla jedním dechem. Autorku mám ráda a kniha byla přesně to, co jsem potřebovala. Malý pražský erotikon od Patrika Hartla mě překvapil. Delší dobu jsem se knížce vyhýbala a čekala úplně něco jiného. Příběh se mi líbil, stejně jako Prvok, šampón, tečka, takže určitě sáhnu i po dalších od Hartla. V téměř každé knize v poslední době se objeví rakovina. Jasně Deník raka tomu napovídá, ten jsem si vybrala právě kvůli tomu, ale i ty další... To je opravdu tak běžná věc? Za poslední rok opravdu téměř v každé knížce třeba Symbol Dana Browna... Spíš jsem si toho možná dříve tak nevšímala.

No nic moji milí, mám právě rozečtenou knížku Hipík, co napsal Paulo Coelho a kterou mi dal můj taťka hipík k narozeninám. Tak bacilům a jiným neřádům zdar.

Buďte na sebe opatrní a nic nepřecházejte!!!

Jsme slabý na těle, ale silní na duši